Simha Ganapati:
- Laxmi Narasimha Sadhana kendra
- Feb 5
- 4 min read
ॐ ग॒णानां᳚ त्वा ग॒णप॑तिं हवामहे क॒विं क॑वी॒नामु॑प॒मश्र॑वस्तमम् ।
ज्ये॒ष्ठ॒राजं॒ ब्रह्म॑णां ब्रह्मणस्पत॒ आ नः॑ शृ॒ण्वन्नू॒तिभिः॑ सीद॒ साद॑नम् ॥
निषुसी᳚द गणपते ग॒णेषु॒ त्वामा᳚हु॒र्विप्र॑तमं कवी॒नाम् ।
न ऋ॒ते त्वत्क्रि॑यते॒ किं च॒नारे म॒हाम॒र्कं म॑घवञ्चि॒त्रम॑र्च ॥
अ॒भि॒ख्यानो᳚ मघव॒न्नाध॑माना॒न्सखे᳚ बो॒धि व॑सुपते॒ सखी᳚नाम्।
रणं᳚कृधि रणकृत्सत्यशु॒ष्माभ॑क्ते चि॒दा भ॑जा रा॒ये अ॒स्मान्॥
ॐ शान्तिः॒ शान्तिः॒ शान्तिः॑ ॥
ga̱ṇānā̎ṃ tvā ga̱ṇapa̍tiṃ havāmahe ka̱viṃ ka̍vī̱nāmu̍pa̱maśra̍vastamam .
jye̱ṣṭha̱rāja̱ṃ brahma̍ṇāṃ brahmaṇaspata̱ ā na̍ḥ śṛ̱ṇvannū̱tibhi̍ḥ sīda̱ sāda̍nam ..
niṣusī̎da gaṇapate ga̱ṇeṣu̱ tvāmā̎hu̱rvipra̍tamaṃ kavī̱nām .
na ṛ̱te tvatkri̍yate̱ kiṃ ca̱nāre ma̱hāma̱rkaṃ ma̍ghavañci̱trama̍rca ..
a̱bhi̱khyā no̎ maghava̱nnādha̍mānā̱nsakhe̎ bo̱dhi va̍supate̱ sakhī̎nām .
raṇa̎ṃ kṛdhi raṇakṛtsatyaśu̱ṣmābha̍kte ci̱dā bha̍jā rā̱ye a̱smān ..
oṃ śānti̱ḥ śānti̱ḥ śānti̍ḥ ..
May lord Narasimha who is the supreme soul and consciousness sitting in lord Ganesha bless us on the Ganesh jayanti, the eve of his incarnation in the form of vinayak. By removing all the obstacles coming in our material and spiritual life. May all of us be blessed with abundance, prosperity, protection, knowledge and happiness. Let Sanatan dharma spread to every nook and corner of this world without obstacles.
Pralhad kruta ganesh stotra:
श्रीगणेशस्तोत्रं प्रह्लादकृतम्
श्री गणेशाय नमः ।
अधुना शृणु देवस्य साधनं योगदं परम् ।
साधयित्वा स्वयं योगी भविष्यसि न संशयः ॥ १॥
स्वानन्दः स्वविहारेण संयुक्तश्च विशेषतः ।
सर्वसंयोगकारित्वाद् गणेशो मायया युतः ॥ २॥
विहारेण विहीनश्चाऽयोगो निर्मायिकः स्मृतः ।
संयोगाभेद हीनत्वाद् भवहा गणनायकः ॥ ३॥
संयोगाऽयोगयोर्योगः पूर्णयोगस्त्वयोगिनः ।
प्रह्लाद गणनाथस्तु पूर्णो ब्रह्ममयः परः ॥ ४॥
योगेन तं गणाधीशं प्राप्नुवन्तश्च दैत्यप ।
बुद्धिः सा पञ्चधा जाता चित्तरूपा स्वभावतः ॥ ५॥
तस्य माया द्विधा प्रोक्ता प्राप्नुवन्तीह योगिनः ।
तं विद्धि पूर्णभावेन संयोगाऽयोगर्वजितः ॥ ६॥
क्षिप्तं मूढं च विक्षिप्तमेकाग्रं च निरोधकम् ।
पञ्चधा चित्तवृत्तिश्च सा माया गणपस्य वै ॥ ७॥
क्षिप्तं मूढं च चित्तं च यत्कर्मणि च विकर्मणि ।
संस्थितं तेन विश्वं वै चलति स्व-स्वभावतः ॥ ८॥
अकर्मणि च विक्षिप्तं चित्तं जानीहि मानद!।
तेन मोक्षमवाप्नोति शुक्लगत्या न संशयः ॥ ९॥
एकाग्रमष्टधा चित्तं तदेवैकात्मधारकम् ।
सम्प्रज्ञात समाधिस्थम् जानीहि साधुसत्तम ॥ १०॥
निरोधसंज्ञितं चित्तं निवृत्तिरूपधारकम् ।
असम्प्रज्ञातयोगस्थं जानीहि योगसेवया ॥ ११॥
सिद्धिर्नानाविधा प्रोक्ता भ्रान्तिदा तत्र सम्मता ।
माया सा गणनाथस्य त्यक्तव्या योगसेवया ॥ १२॥
पञ्चधा चित्तवृत्तिश्च बुद्धिरूपा प्रकीर्तिता ।
सिद्ध्यर्थं सर्वलोकाश्च भ्रमयुक्ता भवन्त्यतः ॥ १३॥
धर्मा-ऽर्थ-काम-मोक्षाणां सिद्धिर्भिन्ना प्रकीर्तिता ।
ब्रह्मभूतकरी सिद्धिस्त्यक्तव्या पंचधा सदा ॥ १४॥
मोहदा सिद्धिरत्यन्तमोहधारकतां गता ।
बुद्धिश्चैव स सर्वत्र ताभ्यां खेलति विघ्नपः ॥ १५॥
बुद्ध्या यद् बुद्ध्यते तत्र पश्चान् मोहः प्रवर्तते ।
अतो गणेशभक्त्या स मायया वर्जितो भवेत् ॥ १६॥
पञ्चधा चित्तवृत्तिश्च पञ्चधा सिद्धिमादरात् ।
त्यक्वा गणेशयोगेन गणेशं भज भावतः ॥ १७॥
ततः स गणराजस्य मन्त्रं तस्मै ददौ स्वयम् ।
गणानां त्वेति वेदोक्तं स विधिं मुनिसत्तम ॥ १८॥
तेन सम्पूजितो योगी प्रह्लादेन महात्मना ।
ययौ गृत्समदो दक्षः स्वर्गलोकं विहायसा ॥ १९॥
प्रह्लादश्च तथा साधुः साधयित्वा विशेषतः ।
योगं योगीन्द्रमुख्यं स शान्तिसद्धारकोऽभवत् ॥ २०॥
विरोचनाय राज्यं स ददौ पुत्राय दैत्यपः ।
गणेशभजने योगी स सक्तः सर्वदाऽभवत् ॥ २१॥
सगुणं विष्णु रूपं च निर्गुणं ब्रह्मवाचकम् ।
गणेशेन धृतं सर्वं कलांशेन न संशयः ॥ २२॥
एवं ज्ञात्वा महायोगी प्रह्लादोऽभेदमाश्रितः ।
हृदि चिन्तामणिम् ज्ञात्वाऽभजदनन्यभावनः ॥ २३॥
स्वल्पकालेन दैत्येन्द्रः शान्तियोगपरायणः ।
शान्तिं प्राप्तो गणेशेनैकभावोऽभवतत्परः ॥ २४॥
शापश्चैव गणेशेन प्रह्लादस्य निराकृतः ।
न पुनर्दुष्टसंगेन भ्रान्तोऽभून्मयि मानद!॥ २५॥
एवं मदं परित्यज ह्येकदन्तसमाश्रयात् ।
असुरोऽपि महायोगी प्रह्लादः स बभूव ह ॥ २६॥
एतत् प्रह्लादमाहात्म्यं यः शृणोति नरोत्तमः ।
पठेद् वा तस्य सततं भवेदोप्सितदायकम् ॥ २७॥
॥ इति मुद्गलपुराणोक्तं प्रह्लादकृतं गणेशस्तोत्रं सम्पूर्णम् ॥
śrīgaṇeśastotraṃ prahlādakṛtam
śrī gaṇeśāya namaḥ .
adhunā śṛṇu devasya sādhanaṃ yogadaṃ param .
sādhayitvā svayaṃ yogī bhaviṣyasi na saṃśayaḥ .. 1..
svānandaḥ svavihāreṇa saṃyuktaśca viśeṣataḥ .
sarvasaṃyogakāritvād gaṇeśo māyayā yutaḥ .. 2..
vihāreṇa vihīnaścā'yogo nirmāyikaḥ smṛtaḥ .
saṃyogābheda hīnatvād bhavahā gaṇanāyakaḥ .. 3..
saṃyogā'yogayoryogaḥ pūrṇayogastvayoginaḥ .
prahlāda gaṇanāthastu pūrṇo brahmamayaḥ paraḥ .. 4..
yogena taṃ gaṇādhīśaṃ prāpnuvantaśca daityapa .
buddhiḥ sā pañcadhā jātā cittarūpā svabhāvataḥ .. 5..
tasya māyā dvidhā proktā prāpnuvantīha yoginaḥ .
taṃ viddhi pūrṇabhāvena saṃyogā'yogarvajitaḥ .. 6..
kṣiptaṃ mūḍhaṃ ca vikṣiptamekāgraṃ ca nirodhakam .
pañcadhā cittavṛttiśca sā māyā gaṇapasya vai .. 7..
kṣiptaṃ mūḍhaṃ ca cittaṃ ca yatkarmaṇi ca vikarmaṇi .
saṃsthitaṃ tena viśvaṃ vai calati sva-svabhāvataḥ .. 8..
akarmaṇi ca vikṣiptaṃ cittaṃ jānīhi mānada!.
tena mokṣamavāpnoti śuklagatyā na saṃśayaḥ .. 9..
ekāgramaṣṭadhā cittaṃ tadevaikātmadhārakam .
samprajñāta samādhistham jānīhi sādhusattama .. 10..
nirodhasaṃjñitaṃ cittaṃ nivṛttirūpadhārakam .
asamprajñātayogasthaṃ jānīhi yogasevayā .. 11..
siddhirnānāvidhā proktā bhrāntidā tatra sammatā .
māyā sā gaṇanāthasya tyaktavyā yogasevayā .. 12..
pañcadhā cittavṛttiśca buddhirūpā prakīrtitā .
siddhyarthaṃ sarvalokāśca bhramayuktā bhavantyataḥ .. 13..
dharmā-'rtha-kāma-mokṣāṇāṃ siddhirbhinnā prakīrtitā .
brahmabhūtakarī siddhistyaktavyā paṃcadhā sadā .. 14..
mohadā siddhiratyantamohadhārakatāṃ gatā .
buddhiścaiva sa sarvatra tābhyāṃ khelati vighnapaḥ .. 15..
buddhyā yad buddhyate tatra paścān mohaḥ pravartate .
ato gaṇeśabhaktyā sa māyayā varjito bhavet .. 16..
pañcadhā cittavṛttiśca pañcadhā siddhimādarāt .
tyakvā gaṇeśayogena gaṇeśaṃ bhaja bhāvataḥ .. 17..
tataḥ sa gaṇarājasya mantraṃ tasmai dadau svayam .
gaṇānāṃ tveti vedoktaṃ sa vidhiṃ munisattama .. 18..
tena sampūjito yogī prahlādena mahātmanā .
yayau gṛtsamado dakṣaḥ svargalokaṃ vihāyasā .. 19..
prahlādaśca tathā sādhuḥ sādhayitvā viśeṣataḥ .
yogaṃ yogīndramukhyaṃ sa śāntisaddhārako'bhavat .. 20..
virocanāya rājyaṃ sa dadau putrāya daityapaḥ .
gaṇeśabhajane yogī sa saktaḥ sarvadā'bhavat .. 21..
saguṇaṃ viṣṇu rūpaṃ ca nirguṇaṃ brahmavācakam .
gaṇeśena dhṛtaṃ sarvaṃ kalāṃśena na saṃśayaḥ .. 22..
evaṃ jñātvā mahāyogī prahlādo'bhedamāśritaḥ .
hṛdi cintāmaṇim jñātvā'bhajadananyabhāvanaḥ .. 23..
svalpakālena daityendraḥ śāntiyogaparāyaṇaḥ .
śāntiṃ prāpto gaṇeśenaikabhāvo'bhavatatparaḥ .. 24..
śāpaścaiva gaṇeśena prahlādasya nirākṛtaḥ .
na punarduṣṭasaṃgena bhrānto'bhūnmayi mānada!.. 25..
evaṃ madaṃ parityaja hyekadantasamāśrayāt .
asuro'pi mahāyogī prahlādaḥ sa babhūva ha .. 26..
etat prahlādamāhātmyaṃ yaḥ śṛṇoti narottamaḥ .
paṭhed vā tasya satataṃ bhavedopsitadāyakam .. 27..
.. iti mudgalapurāṇoktaṃ prahlādakṛtaṃ gaṇeśastotraṃ sampūrṇam ..
🙏 Namo Narasimha 🙏





Comments